Takto mohl být vybaven slovanský neprofesionální bojovník donucený okolnostmi jít do boje. Vybaven je jen tím nejzákladnějším. Mohlo se jednat o odvedeného nevolníka nebo chudého rolníka. Výbavu mohl doplnit plstěnou čapkou jako ochranu hlavy, nebo místo sekery mít obyčejné kopí.

Takto mohl být vybaven slovanský lučištník. Původně například lovec, nebo lukem vyzbrojená stráž hradiště. Svoji lehkou zbroj doplňuje v tomto případě jednoruční sekerou a dřeveným štítem pro případ boje zblízka. Zbroj mohl nadále doplnit o plstěnou čapku nebo přilbou pro ochranu hlavy.

Takto mohl být vybaven slovanský lehký bojovník. Základní zbraní je lehké kopí s dlouhým dosahem a štít jako ochrana proti šípům. Záložní zbraní je krátká sekera pro boj zblízka. Takto univerzálně mohla být vyzbrojena například stráž hradiště nebo trochu bohatší řemeslník či zemědělec.

Níže vidíte výbavu slovanského těžkooděnce - družiníka ve službe slovanského šlechtice. Dotyčný bojovník je vybavem kopík a jako záložní zbraň využívá sekeru. Takto vybavený bojovník by velmi pravděpodobně bojoval z koňského hřbetu, ale v případě potřeby by byl i velmi schopným pěším bojovníkem. S ohledem na kvalitu zbroje by mohl mít i měč a jako další formu ochrany by používal štít.

Níže vidíte výbavu slovanského nižšího šlechtice nebo bohatšího družiníka. Dotyčný je vybaven kvalitní přilbou, tělo mu chrání kroužková zbroj, pod kterou se nachází podzbroj z dražší látky. Výzbroj tvoří kopí a meč. Takto vybavený slovanský bojovník by nejspíše bojoval z koňského sedla, ale zvádal by i velmi dobře boj pešmo.

Zpět