Základ

Pro učedníky (základ)

Základní informace (nejedná se podrobný ani úplný návod typu „jak dělat living history“) :-)

  1. V naší skupině neexistuje systém nevolníků či otroků nebo nesvobodných – nově příchozí jsou nazýváni učedníky. Společně pak máme přibližně jednu sezónu na to se lépe poznat a rozhodnout se, zda se sladíme či nikoliv.
  2. Nejdříve je potřeba se rozhodnout, kudy chcete jít. Na sever – státi se vikingem či seveřanem žijícím na východě varjagem. Jestli se vám líbí na západě – u Franků či se hodláte pohybovat v srdci Evropy jako Slovan (obr.1) (obr.2) . Výše uvedení se liší kostýmy i výbavou (byť v základním vybavení nepatrně).
  3. Už níže uvedenou základní výbavu je však potřeba si pořizovat v souladu s vybranou cestou – nelze bezhlavě míchat „styly“ (např. kalhoty vikinské, tunika slovanská, zbraně a doplňky varjaga)!!! Detaily jednotlivých vybavení je dobré konzultovat s některým z členů Styrke nebo rovnou s vojvodou.
  4. Základní výbava učedníka - obecně
    • spodní tunika(střih) – ušitá ze 100% lnu (případně konopí), nejlépe v přírodních barvách – tzn. nebělená, případě obarvená (odstíny zelené, okrové, hnědé, oranžové). Půjde-li to, vyhněte se jakýmkoliv výrazným a viditelně chemickým barvám. Muži tuniku dlouhou cca do půli stehen, ženy nad kotníky. Základní střihy zde (odkaz na obrázky).
    • vrchní tunika(střih) – ušitá buď ze 100% lnu nebo 100% vlny – svrchní tunika může být zdobená dle postavení vaší postavy :) (výšivkou, karetkami). Může být o něco kratší než spodní a také volnější. Doporučujeme mít vrchní tuniky dvě – minimálně jednu vlněnou, teplejší (večery jsou chladné a na akce jezdíme přes celý rok).
    • opasek – pro základní kostým postačuje lucetková šňůrka, karetka, v případě nákladnějšího kostýmu výše postavené osoby je nutný opasek kožený.
    • kalhoty(střih) – lněné nebo vlněné (dle postavení a zámožnosti majitele). U kalhot volíme spíše přírodní barvy. Střihy (zde) se mění v závislosti na zvoleném etniku.
    • boty – dle dobových nálezů dané lokality (výrobce naleznete v části řemeslníci). Lépe celokožené.
    • ovínky (od kotníků ke kolenům), onuce (od chodidla výše) – vlněné (případně lněné) nezdobené, ovinky je vhodné doplnit ponožkami (nejlépe vlněné ručně pletené). Oboje lze převázat provázkem, karetkou, případně koženým řemínkem (dle typu kostýmu).
    • miska + lžíce + nůž + nádoba na pití – miska a lžíce dřevěná, nůž postačuje jednoduchý ale nutně dobový. Nádoba na pití („keramika“) musí být vyrobena dle dobových nálezů dané lokality. Výrobce naleznete v části řemeslníci.
    • věci na spaní – kožešiny (ovčí, medvědí, kozí – zkrátka zvířecí), vlněné deky.
  5. Doplňky – dle postavení a etnika osoby
    • šperky – náramky, náušnice, přívěšky, záušnice, prsteny, amulety – doporučujeme střídmost a soulad s postavou (původ, postavení). Snažte se nemíchat symboly.
    • opaskové kování
    • plášť
    • kaftan
    • taštička, „žebradlo“
    • věci na uskladnění a přepravu – vaky, dobové krosny, proutěné košíky, truhly, větší keramické nádoby
  6. Bojová výbava (autorem Doktor)
    • Je vhodné, aby jednotlivé složky zbroje a vybavení k sobě pasovaly, nevypadá příliš dobře, když má na sobě „otrhanec“ v haleně bohatě zdobenou přilbu, zdobený meč a k tomu místo opasku kus provazu, nemá ani boty atd.
    • Podmínkou pro bojovníka je mít: přilbu, základní tělovou zbroj, zbraň, příp. štít (prkénkový či proutěný). Vhodné je mít opasek případně chrániče rukou a nohou či rukavice (neprstové).
    • Přilba: buď s vnitřním polstrováním anebo samostatným batvatem, pokud se jedná o kovovou přilbu, min. tloušťka materiálu je 1,5 mm, možné jsou i alternativy jako provazová nebo kožená přilba dle nálezů popř. rekonstrukcí. Obecně jsou pro začátečníky vhodné různé varianty tzv. „normanky“ neboli přilby s nánosníkem, případně možná přilba s očnicovou ochranou obličeje (brejlovka) u vikingů. Vyvarovat se výrazného zdobení a lícnic.
    • Tělová zbroj: jako základ je vhodná prošívanice - lehká zbroj z několika vrstev vlny a lnu, s krátkým nebo dlouhým rukávem, jednotlivé vrstvy buď prošité, nebo i na volno. Střih tzv. prošívanice může mít podobu vrchní tuniky, tj. oblékání si přes hlavu, nebo v podobě kaftanu – dlouhého kabátce dosahující až ke kolenům. Důležitá je schopnost ochrany ale také pohyblivost. Jako alternativa lze použít několik vrstev tlustých vlněných tunik.
    • Těžká zbroj: pro RS se dají využít celkem 3 typy těžkých zbrojí: kroužková, šupinová a lamelová zbroj. Obecně není pro začátečníky úplně ideální s těžší zbrojí začínat už kvůli hmotnosti (často 12kg+) a tím pádem omezením pohybu, dále díky finančním nárokům, lépe si těžší zbroj někde vypůjčit a poté pořídit pokud bude sedět. Doporučeno je vyhnout se koženým lamelovým a šupinovým zbrojím, v žádném případě pexesa a jiné nesmysly. U kroužkové zbroje je nutno míti nýtovanou. (pozn.: teoreticky možno užití falérové zbroje, kde jsou na kožený podklad kůží nebo dratví připevněné kovové kolečka popř. využití kožené zbroje z jednoho kusu či pásů).
    • Ochrana končetin: možno používat kožené nátepníky a náholenice buď s dodatečným zesílením další kůží nebo kovovými pruty, nevhodné používání kovových nátepníků a náholenic. Co se týče ochrany rukou je zde problém, jelikož se nenašly vhodné archeologické nálezy, ale je možno pořídit si kožené chrániče.
    • Ochrana krku: na krk se sice zásadně neútočí (to samé na obličej), ale zásah zde dostat můžete, krk je možno chránit buď prodlouženým batvatem, kapucí, nebo mít vyšší límec na prošívanici. Je možno vše ještě pojistit kroužkovým závěsem na přilbě, nepoužívat gotické kukly a kroužkové komplety s kapucí z pozdějších období.

Zpět